wz

Obec kdysi

Výpisky z obecní kroniky psané do roku 1937

Výňatek z knihy "Paměti města Dobrovice a jeho okolí" od A. Sládečka

Starý název vsi Auherce, Úherce (Ugerce, Ugerczie) ukazuje na pravlast slovanskou za Karpatami; v Haliči také několik vsí téhož jména se nachází.

Jak ze zpráv vysvítá, byly Ouřece od pradávna zbožím duchovním a náležely aspoň z části kapitule Pražské. Dne 11.listopadu r. 1274 vyňal král Otakar II. Pňovice v Čáslavsku a „Ugretz cum altis villis“ v Boleslavsku, náležející kostelu Pražskému, z pravomoci úředníků krajských či župních. 1)

Statky kapituly Pražské dělily se ve 32 prebendy celé a dvě poloviční; jedna taková prebenda byla ve Mcelích. Auherce počítaly se ale k obediencím, t.j. k těm statkům, které byly odevzdávány jednotlivým členům kapituly ke správě za jistý užitek R. 1404 držel obedienci v Auhercích kanovník Vítek z Černčic; 2) jinak byly Ouřece obediencí postní, neboť plat odtud býval rozdělován kanovníkům v době postní.

Dle listiny v archivu kapituly Pražské byly r.1402 dvakrát po sobě zdrancovány statky obediencí Pražské v Auhercích u Dobrovicevsi a jiných třech vesnicích nejprve od Zikmunda a pana Michala, potom od pana Beneše z Vartemberka na Vinařicích. 3) Vesnice ony jmenují se: Sviczibiez, Kochliz. Bethova; poslední jest asi nynější Bechov, druhé dvě, nyní neznáme, zašly nejspíše ve válkách husitských.

Když po válkách těch byly upravovány poměry majetkové, přiřknuty jsou Auherce kapitule Vyšehradské. 4) Jiří z Poděbrad zastavil pak ves Úherce kanovníků Vyšehradských s vesnicemi Loukovem, Loučkami, Podolem a jinými od kláštera Hradišťského Hynkovi z Valdšteina, což tento veřejně osvědčil r. 1475 5) Vesnice ty kromě Ouřec drželi po otci synové Hynkovi; Ouřece ale zase patřily ke zboží kapitulnímu až do r. 1570, kdy koupil je Jindřich z Valdšteina od probošta Petra z Lindy 6) a připojil k Dobrovici.

Pan Henyk z Valdšteina, jakž bylo již uvedeno, prodal r. 1617 v Ouřecích jeden selský dvůr regentu svému Mikuláši Zajíčkovi, jenž přišel oň konfiskací r. 1623. Později měla zde chalupu jeho manželka Žofie; chalupa ta r. 1654 vyhořela a pozemky od ní, výměry 20 korců, přešly v majetek vrchnosti.

Tehdy měl v Ouřecích jakýs pan Hendrych dvůr o 60 korcích výsevku, privilegiem osvobozený; dvůr ten po válce třicetileté pustý ležel a dostal se později do rodiny Jonášovské. Osud zpustošení, kterým postižen byl dvorec páně Hendrychův, stihl i mnohé jiné grunty. Ze statků Klackovského (37 kor. polí), Hrdličkovského (60), Bořkovského (65), Jonášovského (50) a Horákovského (45) zbyly jenom rozvaliny – rozbořené a pusté byly též chalupy Šafářovská (20), Martinkovská (20), Rezkovská (8), Kopovská (15) a Valdovská (15 kor.)

Hospodářů, již ve zpustlé vsi bydlili, zbylo všeho všudy osm, a to: sedláci Jakub Klacek (50 kor), Jan Fadrhons (50), Matěj Hložek (38), Jiřík Jonáš (40), Jakub Žáry (50), Jiřík Malcer (35) – a chalupníci Jan Prokop (20) a Jan Nekovář (16 kor). Největší statek o 75 korcích patřil Janu Felixovi, statek v Kotvicích Kryštofu Frycovi, úředníkům vrchnostenským v Dobrovici.

Během 50 let všecky pusté grunty znovu jsou zdviženy a poněvadž přibyl jeden, počítalo se ve vsi roku 1713 celkem 22 usedlostí.Dvorec dříve hamfestní páně Hendrychův jako obyčejný statek držel Matěj Jonáš mladší, měl ale o 7 kor. polí méně. V statcích druhdy pustých seděli dle dřívějšího pořadu: Jiřík Dvořák (69 kor. polí), Jiřík Klacek (60), Jiřík Fadrhons (33), Václav Fadrhons (45), Matěj Jonáš senior (40); v chalupách dříve pustých: Jan Hubáček (21), Martin Kment (21), Jan Vobora (14), Pavel Maštalíř (16); ve statcích za války ušetřených: Matěj Klacek ( 58 kor.), Václ. Dvořák (55), Václ. Hložek (46), Jan Jonáš (72), Václ. Konupka (44), Václ. Mulač (33) a v chalupách Jiřík Vinš (24), Václ. Turek (20). Ve statku Felixově hospodařil Matěj Fadrhons (70 kor.), v Kotviském Alžběta Jonášova (67 kor.); nový domek postavila Marie Hložková; majetník jeho r. 1713 Jan Mulač, poněvadž neměl docela žádných polností, byl nejchudším sousedem z obce. Jak se r. 1734 zjistilo, odúmrtím připadlo v minulých letech vrchnosti 45 kor. polí a luk poddanských.

R. 1786 popisuje ves takto:

Nynější katastr obce měří 4.16 km2. V něm obec helvetská zřídila si r. 1872 nedaleko vsi místo pohřební. Kapličku na návsi postavila obec Ouřecká r. 1820; první obnova stala se r.1867. V kapličce je dřevěná soška Rodičky boží s Jezulátkem v zasklené skřínce a dvě korouhve k procesím; vnější malby představují sv. Floriana, Františka Seraf.,. Křest Kristův a blahoslavenou Pannu Marii.

Hospoda v Ouřecích č. 25 byla emfyteutická 7) a držel ji koncem minul. století Václav Zvěřina. Při hospodě býval masný krám. Norbert Růžička, „frajman dobravský“, maje tu peníze půjčené, naléhal na zaplacení, a poněvadž hospodář platit nemohl, měla být živnost ve veřejné dražbě prodána. V tom vyskytnuvší se kupec hospodáře před pohromou zachránil. Byl to Josef Čejka, jenž hospodu r. 1791 odkoupil. Po něm následoval r. 1819 Petr Čejka, pak další potomstvo. Dědičný pacht na gruntu po vyvázání pozemků patentem ze dne 7. září 1848, č.1188., pozbyl všeho významu praktického, a tak i zde vlastníci požitků nabyli úplného práva vlastnického.

V srpnu r. 1898 postižena byla obec velkým požárem. Barák Šimonův, chalupa Jonášova a statek Rulíkův zcela vyhořely, z části poškozeny byly usedlosti Vackova a Měšťákova

Poznamenati sluší, že od počátku samosprávy až do r. 1868 byly vsi Týnec a Holé Vrchy v katastrálním svazku obce Ouřecké. Dne 11. března 1867 doporučilo okresní zastupitelství mladoboleslavské žádost obce týnecké za odloučení zemského výboru. Skutkem stalo se odloučení na základě zákona, zemského ze dne 14. listopadu 1868 č. 46., jímž ustavují se obce Týnec a Holé Vrchy jako „obce o sobě“.

Čerpáno z knihy: "Paměti města Dobrovice a jeho okolí" od Antonína Sládečka (učitel měšť. školy na Kladně).Vydáno v roce 1900 v Praze (Nákladem města Dobrovice - tiskem F. Šimáčka)

Vysvětlivky k textu:
Volba vzhledu webu: Olive Grass Pink Kontaktní mail: svatka.urbanova@quick.cz