ŽIVÝ BETLÉM 22. PROSINCE 2018

Vážení a milí,

asi před měsícem, kdy jsme plánovali prosincové akce, jsem se ohledně živého betlému vyjádřila otázkou, zda to dokážeme.  S přípravami bylo práce dosti a obavy o zdar akce se občas také vynořily. Počasí ukazovalo svou nevlídnou tvář právě v onu sobotu. Už když se stavěl stan a betlémská chýše, nevypadalo to dobře. V půl třetí začaly padat doslova prstence vody, kterou jsem nevítala ráda. Naslibovala jsem pánbíčkovi všechno možné… A ONO TO ZAFUNGOVALO :-)!  Jaká byla moje radost, když všichni, kteří slíbili, že budou součástí živého betléma, přišli. Někteří způsobili veselí hned na začátku, protože přijeli dopravním prostředkem.  Vše bylo ale v pořádku, byli jsme přece pod dozorem PČR. (ale že vypadal ten Honza důstojně, že? ) Průvod byl majestátní, v čele tři králové (vlastně čtyři, i ten „černej vzadu“ tam našel cestu), za nimi velbloud pod záštitou dvou beduínských žen, pak sv. Josef, Ježíšek a Panna Marie. A všichni ostatní.

Na pódiu  u jesliček a svaté chýše  se nás sešlo asi 40. První část moderovala Eliška Dočekalová, moje neteř, zpívaly se koledy, Ježíšek dostal dárečky. V druhé části se rozdělovala andělská nadílka. Myslím, že zábava byla pěkná, veselá, všichni se dobře bavili. K tomu jistě přispělo i lahodné svařené víno, vánočky a také výrobky některých z vás. Karásky paní Junkové, slané rohlíčky Helenky  Židové, slané šneky zřejmě od Marcely Veselé, ale také opravdu výborné cukroví. Zatím jsem nevypátrala, kdo ho tvořil.

Říká se: Komu Pán Bůh, tomu všichni svatí. To se naplnilo vrchovatě. Počasí se umoudřilo, a pokud pršelo, tak opravdu nepatrně. Hezké bylo také to, že po rozdání dárků lidé hned nezamířili do svých domovů, ale popíjeli, povídali si, seznamovali se. Ono je totiž u nás v obci dost mladých rodin, které prostě starousedlíci neznají.

Po opravdu důkladném počítání přítomných (druhý den s mou maminkou, nejstarší pastýřkou 🙂 jsme přišli na číslo 107. Je to nádherný úspěch, ale spíše než vysoké číslo to, že se lidé chtěli sejít, udělat něco nového. 

Komu všemu tedy patří poděkování?

Zahrádkářům (včetně nečlenů Jany a Mirka Ernestových, kteří zajišťovali občerstvení), hasičům, kteří postavili stan pro případ nepohody, Pavlu Ernestovi, respektive Hudebninám Šramus, díky nimž jsme měli ozvučeno a krásně osvětlený prostor u kapličky a brůdku.  Členům osadního výboru, kteří pomáhali,  Městu Dobrovice, které přispělo na ceny andělské nadílky.

ALE HLAVNĚ VÁM, ŽIVÝM POSTAVÁM BETLÉMU, A VÁM, KTEŘÍ JSTE NÁS PŘIŠLI PODPOŘIT!

Spolupráce s Vámi všemi mně přináší radost a budu potěšena, pokud v ní budeme pokračovat a rozvíjet ji.

Děkuji mockrát a všem přeji příjemné zakončení roku 2018 a klidný, bezpečný vstup do roku nového.

Marcela Ernestová, 29.12.2018